Hlazení staré fasády
aneb
Sraz po pětatřiceti letech

Klofan

     Jednou musí na brněnském hotelu Slávie viset pamětní deska s nápisem: tady točil Polívka scénu s číšníkem a setkávali se tu absolventi SKŠ z maturitního ročníku 1974. K srazovému seriálu jsme 3. října 2009 připsali další díl s názvem: Po pětatřiceti letech. Sešlost byla o něco menší než po těch třiceti, zato někteří jedinci jako Irena nebo Tomáš přijeli málem poprvé od maturity. A co víc. Za dojatého potlesku přítomných dorazila i sama hlavní postava profesorského sboru! Jen trochu pozměněné, šedivé vlasy, bez modrého svetru do véčka a kytky u nosu (tu jsme vzápětí dodali), ale byl to jednoznačně on i se svým smyslem pro humor a sarkasmus: Klofan, druhým, nepodstatným jménem Vít Závodský.
     Poreferoval o tristním stavu naší alma mater, kterou ve víru školské optimalizace polkla jakási ekonomka, takže v ní nezůstal kámen na kameni, vyslechl naše životní příběhy a pak nás opustil vstříc premiéře Mozarta.
     Za to, že nám ho premiéra odvlekla, byla vzápětí potrestána. Zranil se jeden z herců (ne že bychom mu to přáli), představení přerušeno, dohrával alternující herec. To v souhrnu svědčí o tom, že bůh v rouchu knihovnickém nad námi drží ochrannou ruku a umetá cestičku, neb nás má rád.
Odpověď profesorky Balcárkové na pozvání na sraz
Hančiny fotky ze srazu

     Umetl i posrazové nedělní dopoledne, kdy v pravou chvíli seslal teplo, abychom zality sluncem mohly poobědvat a posedět na Zelném trhu a dotáhnout srazový zážitek k dokonalosti. Musím po pravdě říct, že nedělní dopoledne mělo pro mě ještě o něco větší náboj než sám sraz. Tam byla vrcholem přítomnost pana profesora, kterou jsme k vlastní škodě náležitě nevyužili, ale to příště napravíme!
     Neděle pak přinesla zážitek ve stylu obnovené premiéry: totiž návštěvu školy přesně po čtvrt století (sraz deset let po maturitě jsme začínali v jejích lavicích). Byť jsme tentokrát stály jen venku a dovnitř se marně dobývaly, byl to návrat s velkým N.
     Jet tam sama, nebylo by to ono. Sdílený zážitek je vždycky nepoměrně silnější, za což děkuji Blance, Nadě, Libě P. a Dvoře, vedle níž jsem na karimatce v bytě Nadina syna strávila noc, opakujíc si dávné privátnické přebývání.
     Auto jsme v neděli dopoledne zaparkovaly u Mahenova divadla na náměstí, kterému kupodivu zůstal název Maliňák, a vydaly se jako před desítkami let směr Židenice, nemaje potuchy, kde z šaliny vystoupit. Takovou drobnost čas z paměti dávno vymazal. Dojely jsme na konečnou dvojky a před cílem jsem radostně hlásila ostatním, že už vidím známý parčík a že se na něm pranic nezměnilo.
     I ta omšelá budova tam na rohu pořád stála. Úplně stejná. Změnila se jen cedule s názvem. Už ne střední knihovnická, ale vyšší odborná Veřejně správní akademie Brno. Zvonily jsme na školnický zvonek, bušily na okna bytu OŠK (proč jen dostal Odporný Školník Klíma ten nepěkný přívlastek? že by nás nutil k přezouvání?). Vše marné.
škola

     Jak to vypadá uvnitř, tedy nevíme, zato zvenku jsme si školu pěkně osahaly a můžeme podat svědectví: je opravdu stejná jako před 35 lety. Na fasádu, okna ani dveře za tu dobu nikdo nesáhl, vše je původní, s patinou. O to bylo setkání dojemnější. Kdyby na rohu zářila nově opravená (a nám neznámá) budova, nebylo by to ono, už by setkání nebylo úplné.
     Teprve dodatečně doma mi došlo, jak se věci mají. Ten knihovnický nahoře zařídil, aby se do našeho příjezdu nic nezměnilo. „Oni“ léta čekali, oddalovali investici a rok co rok si říkali: kdy už konečně přijedou, ať tu fasádu můžem opravit?
     Teď už můžou. Už jsme si tu rozpraskanou, padající omítku pohladily, hladíce ve skutečnosti svých osmnáct let. I ten školník Klíma dopoledne i s rodinou určitě odjel záměrně pryč, aby nám nemusel otevřít. Milosrdně nám tak znemožnil nahlédnout dovnitř, protože svou školu bychom možná ani nepoznaly. Pohled na internetové stránky akademie mi to doma potvrdil. Vnitřek totiž už opravili. Chodby i třídy vypadají jinak. Tam bychom svých osmnáct let možná nepotkaly. Čehož nás „oni“ chtěli ušetřit.
     Nicméně jsme obešly budovu a nahlédly přes vrata na zanedbaný dvůr, kde jsme kdysi tělocvičně skákaly do dálky. V zadní části bývaly záhonky, dnes je zarostlá neprostupnou houštinou náletových keřů. Kdysi honosný kovový plot je ve stejně žalostném stavu; téměř se rozpadá.
     Okna někdejší tělocvičny v přízemí jsou do půlky zabílena. I pomohly jsme Nadě (je z nás nejlehčí a byla v turistickém oděvu) vylézt na parapet, aby nakoukla dovnitř. Hlásila, že žíněnky jsou pryč, z tělocvičny je jakýsi sálek či posluchárna s řadou židlí.
     Musel to být úžasný pohled na nás, skupinku postarších dam, jak strkáme Naďu nahoru a pak jí pomáháme dolů.
lezeme

     Nakonec jsme obešly blok a marně v okolních ulicích hledaly kino Světozor, kam jsme chodívaly do filmového klubu. Hádaly jsme se, kde to kino bylo, a mně se v jednu chvíli při pohledu do Filipínského ulice se školou na opačném konci jasně vybavil letmý obraz ze zimy 1974. Zůstala jsem stát: tady to muselo být, tady byl vchod. Před námi stál ovšem fungl nový bytový dům.
     Šel kolem starší pán, i zeptaly jsme se pocestného, nebývalo-li tu kino Světozor.
     „Stojíte před ním,“ potvrdil mi. „Tady stávalo, než ho zbořili, léta se v něm už nehrálo.“
     Pán tam zaručeně od rána čekal, až dorazíme, neb vzápětí dodal, že „támhle bývala knihovnická škola“.
     „To víme. Na ní jsme před 35 lety maturovaly. Proto jsme právě teď tady,“ pravily jsme dojatě a ještě jednou šly pohladit oprýskanou fasádu své alma mater, čili svých osmnáct a devatenáct let.
     Už teď se těšíme, jak je za pár let na dalším srazu pohladíme znovu.
Staniny fotky z neděle

(© Staňa)


Srazu po 35 letech se zúčastnili:


1. Hana Šindelářová (Binderová)
2. Blanka Malá (Auská)
3. Liba Poliačiková
4. Staňa Tesařová (Rybičková)
5. Tomáš Novotný
6. Liba Dudková (Fráňová)
7. Naďa Totušková (Koláčková)
8. Lída Skácelová (Makovská)
9. Jana Matušů (Kopřivová)
10. Anička Kuncová (Lauterbachová)
11. Majka Dostálová
12. Lidka Šejnohová (Ludvíčková)
13. Dagmar Michutová (Marušincová)
14. Jarka Zemandlová (Vitásková)
15. Jitka Dvořáková (Wernerová)
16. Irena Veselá (Pavlačíková)
17. Draha Nečasová (Křivánková)
18. Eva Helmová (Lukešová)
19. Zoja Hanáková (Chodúrová)
 

SKŠ 1970-1974
Pozvánka na sraz po 35 letech


Milí spolužáci,

v červnu uběhlo 35 let od maturity, a tak jsme usoudily, že by byl čas znovu se sejít, popovídat a taky se odreagovat od všedních starostí.
Proto jsme domluvily sraz v Brně na

sobotu 3. října 2009 v salonku Vlasta hotelu Slavia.

Protože jsme dospěly k názoru, že jsme již věku pokročilého a někteří flámování do rána nezpůsobilí,
sraz bude tentokrát začínat už ve 14 hodin.
Počítáme, že bychom si v 15 hodin dali pozdní oběd a pak poseděli u dalšího občerstvení, dokud nás to bude bavit :-). A nezapomeňte si zpěvník třídních songů, pokud ho ještě najdete!

V salonku můžeme být do 23 hodin, vytrvalci pak mohou případně přejít do vinárny, která má otevřeno do 2 hodin ráno.
Hotel nežádá zálohu a konzumaci si bude každý platit sám, není tedy třeba posílat dopředu peníze

Doufám, že přijedete všichni, moc se na vás těšíme!!!

Za přípravný výbor zdraví Naďa Koláčková (bývalá Totušková)

Členové samozvaného přípravného výboru:
zajištění hotelu: Hana Šindelářová (Binderová)
dodání adres: Věra Baštová (Petrová)
pozvání Klofana(asi nebude moct) a Balcárkové(možná bude moct): Blanka Malá (Auská)
poradní hlas a různé:
Draha Nečasová (Křivánková)
Liba Poliačiková
Zoja Hanáková (Chodúrová)
Staňa Tesařová (Rybičková)
Alena Šikulová (Jindrová)
Alena Pučánová (Valterová)
Jitka Dvořáková (Wernerová)
Liba Dudková (Fráňová)
Naďa Totušková (Koláčková)

Přihlášení:


1. Hana Šindelářová (Binderová)
2. Blanka Malá (Auská)
3. Liba Poliačiková
4. Staňa Tesařová (Rybičková)
5. Alena Šikulová (Jindrová) *nakonec nepřišla
6. Liba Dudková (Fráňová)
7. Naďa Totušková (Koláčková)
8. Lída Skácelová (Makovská)
9. Jana Matušů (Kopřivová)
10. Anička Kuncová (Lauterbachová)
11. Majka Dostálová *nakonec nepřišla
12. Lidka Šejnohová (Ludvíčková)
13. Dagmar Michutová (Marušincová)
14. Jarka Zemandlová (Vitásková)
15. Liba Ollenderová (Bělunková) *nakonec se omluvila
16. Irena Veselá (Pavlačíková)
17. Eva Bartoňová (Petrželková) *nakonec se omluvila
18. Draha Nečasová (Křivánková)
19. Eva Helmová (Lukešová)
20. Zoja Hanáková (Chodúrová)

Omluvení:


1. Naďa Bucková (Gregarová): Je mi to moc líto, ale z pracovních důvodů nemohu dorazit. Něco málo o sobě napsala :-)
2. Jitka Stejskalová (Fišerová): Je jí to moc líto, ale ze zdravotních důvodů nemůže přijít.
3. Jitka Dvořáková (Wernerová): má svatbu synovce, ale možná po ní přijde. Přišla :-)
4. Tomáš Novotný: zřejmě nebude moct, ale kdyby byl v tu dobu v Brně, na chvíli se zastaví (a zastavil :-).
5. Majka Formanová (Cetkovská): nebudu v té době doma, všechny zdravím... a napsala něco o sobě :-)
6. Alča Pučánová (Valtr): pokud ji někdo vezme večer domů, jela by, jinak nemůže :-(
7. Marta Kocmanová: omluvila se, nemůže, ale napsala něco o sobě :-)
8. Marie Pelikánová: omluvila se, nemůže, ale napsala něco o sobě :-)
9. Helena Konečná: ozvala se po letech, nemůže, ale snad příště...
10. Eva Bartoňová (Petrželková) se přihlásila, ale nakonec omluvila kvůli rodinné oslavě. Ale napsala o sobě :-)
11. Liba Ollenderová (Bělunková) se přihlásila, ale nakonec omluvila kvůli vážné nemoci v rodině :-(
11. Majka Dostálová se přihlásila, ale nakonec omluvila, chtěla jet s Libou Ollenderovou :-(
12. Věra Baštová (Petrová): 14 dní před srazem byla na operaci kolene

Psala jsem jim, ale zatím se neozvali (pokud jste s nimi někdo v kontaktu, zjistěte prosím, co je s nimi!):


2. Vlaďka Klementová
3. Jarka Bracková
4. Zuzka Drongová

Nemám kontakt nebo nemají zájem:


1.Olga Tichánková
2.Jindra Staněk